pondělí 14. září 2015

Krásný víkend v divočině

Měli jsme možnost si vyjet na takovou malou rodinnou dovolenou do Vosího údolí poblíž Lanškrouna. konalo se tam totiž setkání rodin a dětí s Downovým syndromem. A jelikož se nás to dotýká a neměli jsme to až tak moc daleko sbalili jsme si ranečky a vyjeli jsme. Cesta byla pohodová a vše jsme našli na poprvé.:D Někdy k večeru jsme dojeli a hned nás čekalo krásné uvítání. Už dvě rodiny byly na místě a očekávali příjezd dalších. My ovšem byly ten den poslední. Což vůbec nevadilo. Ubytovali jsme se v chatce, obhlídli jsme si objekt a seznámili se a jelikož se rychle smrákalo rozdělal se oheň a šlo se sedět a povídat k ohni. Děti byly úžasné a nechtělo se jim ani za nic spát. Předali jsme si spousty zážitků, postřehů a kolem půlnoci jsme zmoženi šli spát. V chatkách byla tak trochu zima.:D Já jsem spala ve spacáku a přikrytá jsem byla ještě ovčí dekou a jsem za to moc ráda. Jinak bych tam promrzla. Víteček spal v korbičce měl dvoje kalhoty a dvoje ponožky, body s dlouhým rukávem na tom tričko a zateplenou mikinu s kapucí. Ležel v teplým fusaku a byl přikrytý hodně teplou dekou. Měla jsem o něho strach, ale byl úžasný a spla celou noc. A nemá ani rýmu. Hold mu to prospělo.:) V sobotu ráno jsme se sešli na snídani a potom jsme jeli doplnit zásoby. Tudíž se příprava oběda protáhla a celkově ten den velice rychle utekl. Na programu jsme měli hledání pokladu. A hurááá já jsme se vrátila do dětských let a moc jsem si to užila. A těšení a radost v dětských očích. Prostě nádhera. Sobota utekla moc rychle a hned byla tma. Sedlo se k ohni, ale už to nebylo takové. Přišlo mi, že jsme byly taky unavení za celý den a asi tak o půl 11 jsme šli spát. V neděli jsme se sbalily, pouklízeli, rozloučili a jelo se domů. Co mi to dalo? Slyšela jsem spoustu příběhů, viděla děti s DS v akci. Ať už šťastné nebo rozčilené či vzteklé. Ale jsou to miláčci bezprostřední, usměvaví a pohodoví. Uvidíme co nám vyroste z toho našeho kloučka. Ale určitě borec a jedlík.:D Dnes jsme byly u lékařky a v 9 měsících má 8,5 kg centimetrů nevím a krom suché kůže je to spokojený kluk. Děkuji všem organizátorům za super akci v pěkné prostředí......
1. Eliška naše pomocnice
2.Víteček s Nelinkou
3.Děti pospolu
4.úžasná fotka kde jsou zachycené 3 různé výrazy(Vojtíšek, Štěpánka a Matěj)
5.Gazela s dětmi
6.Naše parta
7. Moje kamarádka Štěpánka