úterý 22. března 2016

Jak jsme slavili 21.3

21.3.je den Downova syndromu. A jelikož se nás to týká není důvod proč bychom neslavili. A jelikož všechny velké oslavy jsou pro nás daleko z fcb zdrojů jsme si našli akci v Blansku. Ráno jsme zaběhli k doktorce na vytáhnutí stehů a bez dalších zdržování jsme vyrazili. Už jen odjezd z domu byla sranda. Na Moravskou Třebovou je to totiž mazec a jezdí jen malé autobusky. Takže kočár blokoval cestu dalším nastupujícím. Ale tak zvládli jsme to a dojeli do cíle. Tedy ke kamarádce na hodně rychlé kafe.:) Pak nás vyzvedl manžel přehodili jsme se v řízení a vyjeli. Cesta proběhla bez jakýchkoliv problémů a za chvilku jsme byli v Blansku. Šli jsme kam nás instinkt vedl až jsme došli na místo. Bylo tam lidí tak akorát spoustu dětí které malovali křídami a dělali obří bubliny. Pak nás to přestalo trochu bavit tak jsme šli na vycházku a ocitli se u zámku. Šla jsem mrknout na program a zrovna začínala výstava. Tak jsme šli dovnitř a byly mile překvapeni krásou prostoru,hostinou a milými lidmi. Koukli jsme na vystoupení dětí. Víteček si zpíval do rytmu a už se těšil až ho pustíme na zem. On má ted takové období, že když vidí děti hned by si chtěl hrát. Byl tam koberec tak jsem ho chvilku nechala. Později začal tahat paní za oblek, protože ona se mu prostě moc líbila. Měla foťák párkrát ho vyfotila a to byl konec. Víťa se zamiloval.:D Tak raut byl boží a výborný. Později bylo společné focení a na podporu měl každý jinou ponožku. Byla legrace. Ještě jsme si stihli poslat balonek s přáním. My jsme přání nepsali my jsme si ho ve svém nitru přáli. A Vítek si balonek sám pustil. Nakonec ten krásný den byl zakončen vystoupením šermířské skupiny štvanci. Byly úžasní, ale ten rámus Vítu děsil tak jsme v klidu odešli a odjeli domů. Byl to krásný den a jsem moc ráda, že jsem se mohla zúčastnit. A tady ještě pár fotek.
1-2 naše ponožky.:D
3.spolu
4.moc milá organizátorka
5.Vítečkův balonek ten modrý
6. Víta





neděle 20. března 2016

Když se maminka spustí..

Včera po hodně dlouhé době jsem vyrazila s přáteli. Už když jsem odcházela z domu věděla jsem, že si to užiji na 100%. Hehe a taky že jo. Manžel a dítě zůstali doma a já měla tolik potřebný oraz. Vypily jsme ze skoro švagrovou láhev růžového sklepmistra. To je moje oblíbené snědli jsme hromady jídla. A probrali jsme možné i nemožné poslouchali jsme hudbu lahodící mým uším. Zjistila jsem, že se mi líbí úplně všechno. Jsem prostě zvyklá poslouchat dětské cd a vše co jiné je tak úžasné.:D Jsem úplně poznamenaná tou mateřskou DOVOLENOU. Příští týden budeme mít jako vždycky hodně hektický. Začíná to hned pondělkem kdy musíme na kontrolu k dr jestli se jizvičky po operaci pěkně hojí. Víteček opět začal krásně papat nejspíš už se zotavil po operaci a bříško už je v pohodě a teď to chce vše dohnat. Měl dietu, ale od té pomaličku upouštíme už chce všechno jíst. Má dva zuby a je úžasný. Taky jak jinak, že? V pondělí bude den pokračovat příjemným cestováním. Pokud počasí dovolí chceme jet do Blanska na oslavy dne Downového syndromu. Pokud chcete někdo podpořit tak si vezměte každou jinou ponožku. A samozřejmě si vzpomeňte na naše výjimečné děti. V úterý máme volno. Ve středu přijede návštěva z rané péče a ve čtvrtek jedeme na vyšetření očí do Litomyšle. A v pátek je svátek a budeme všichni spolu až do úterý. To je paráda.:) Víteček váží 9200g už oslavil 15 měsíců a má dva zuby. Děkuji za přečtení a mějte se a užívejte jarní dny.:))