pondělí 14. listopadu 2016

Co dodat


Dlouho jsem nic nepsala. Neměla jsem žádný čas. Jasně otřepaná fráze, ale u nás to tak prostě je. Jedno pondělí jsem jela pro taťku do nemocnice a než jsem se za těch pár hodin vrátila maličký celý uplakaný,unavený do večera osypaný. No to byla hrůza. Vůbec jsem nevěděla co dělat. Nakonec jsem jela k dětské a ta nás poslala hned do FN Olomouc. Dělali mu CRP a hodnoty měl 180. Moc tomu nerozumím, ale bylo to nejspíš moc. No tak jsme teda jeli a pořád ho zkoumali dostal 3 infuze. Já jsem nestíhala měnit plíny. Jak se zavodnil tak plíny měli snad i kilo.:) A já stála u postýlky ve dne v noci. Musela jsem hlídat kanylu. No nebylo to úplně jednoduché. Ale zvládli jsme to a v sobotu nás pustili domů. Stejně vlastně nevím co mu bylo. Angína asi většího formátu, protože se k tomu tak osypal. Navíc mu vyrostly další dva zuby. Takže už má 10. Všechny stoličky,4 vedle sebe dole,2nahoře. Ale ty noci jsou tak únavné. Snad dva měsíce spíme všichni spolu. Jinak to nejde. A blíží se Vítečkovi narozeniny. Přípravy hlavně v hlavě se už rýsují. A věřím že vše klapne a všichni si to užijeme maximálně. Hlavně oslavenec.:) A jak to vše dopadlo. Měla jsem v poslední době zápřah psychický i fyzický a tělo řeklo DOST. A já skončila na antibiotikách s angínou. Naštěstí u mě nemoci trvají 3 dny. Takže i když na práškách už chodím s kočárkem opět na vycházky a užíváme si chladných dní. Děkuji za nahlédnutí a přeji všem zdravíčko. A Pár fotek.
1. Vítek a jeho ohebné tělo
2.-4. Když nespím a můžu chvilku tvořit
3. Spolu na balíkách
5.Včera při blbinkách-bublinkách