úterý 8. května 2018

Seminář aneb co bych pro naše děti neudělala

Jelikož jsme měli doma náběh na blázinec a syndrom vyhoření maminky musela jsem pryč. Naštěstí se mi poštěstilo se dostat na seminář Rané čtení dětí s DS. Seminář byl v Brně a to byla příležitost ujet a být chvíli jen tak s jedním dítětem neznámo kde užívat si shonu velkoměsta. Domluvila jsem se s kamarádkou a byla to příležitost konečně si to spolu užít jinak než při čajíčku odpoledne a s dětmi. Děti jsme večer uložili a potkali jsme se v kuchyni při svíčkách a z láhví vína  a povykládali jsme si v klidu bez odbíhání. No jo bylo to boží. O půlnoci jsme to rozpustili a šli radši spát. Bylo mi moc dobře lehce a uvolněně. Ráno to bylo takové jiné zvláštní, ale špatně mi nebylo to ne. Nechápu-kamarádka stihla uvařit, nabalit a připravit snad za půl hodiny. A pak jsme vyrazili. Vše jsme pěkně stihli a dorazili před budovu kde se mě už ujala paní se kterou jsme potom seděli vedle sebe. Kočárek jsme vynesli nahoru do patra a šli jsme do místnosti. Viktorek si užíval maminky jen pro sebe a choval se absolutně ukázkově. Hrál si na dece na zemi nebo si chvilku seděl nebo jsem ho měla v šátku( to pěkně zdřímnul já ho přenesla do kočárku) měla jsem chvilku klidu. Hltala jsem každé slovo a i když jsem byla chvilkama úplně mimo dozvěděla jsem se spoustu užitečných informací. Některé materiály už jsem měla zakoupené doma tak jsem jen dokoupila co bylo potřeba. Už to musím jen dochystat a brzo se začneme u nás učit číst naostro taky. Vítkovi se to bude určitě líbit. A jak paní říkala. Až přijede návštěva a bude se moct předvádět. No jéje to bude náš komediant úplně v rauši.:D Co jsem se vlastně všechno dozvěděla. Na úvod že máme být: důslední,pečlivý,trpělivý,přísní a hlavně milující rodičové. A taky že to za nás nikdo jiný neudělá. Takže jsem se hodila do klidu řekla si že máme před sebou celý život a hold se to všechno budeme učit spolu. Já po večerech budu připravovat a pak se to budu snažit do toho človíčka některak nacpat. Já mám neskutečnou výhodu, že ho to baví a že se chce učit. Beru to jako neskutečné plus a doufám že mu to vydrží. A do toho se budeme snažit odplenkovat, aby šel do školky jako velký frajer.Snad se zadaří. Já mu věřím. My to dáme. I když je z něho ted miminko jako Viktorek. Třeba dnes. Viky seděl a nevím jestli se chtěl otočit nebo co no prostě se překulil a spadl. Spustil řev(podotýkám, že mu rostou 4 zuby a do toho chytil od Vítečka rýmu a celkově mu není dobře) manžel ho uklidňoval a já obědvala. Za chvilku přišel Vítek bouchl sebou na stejném místě o zem a začal jakože mrčet. Takže jsem všeho musela nechat a chovat ho. No cirkus hadra u nás. Ale s tím jídlem bojuji u obou. Viktorkovi stačí mlíko občas chce něco do ruky. Musím končit tak pa..