sobota 29. prosince 2018

Být na chvíli dítě

Letošní vánoce a celkově svátky si opravdu užívám. Věřím, že se mnou i děti i taťka. Všechny dárečky nás(mě)opravdu potěšily a nadchly. Protože už si děti chtějí hrát hurá konečně přáli jsme si lego duplo a vláčky. A opravdu se nám to splnilo. Z našeho obýváku je legoland. Když večer usnu z dětmi zdá se mi jak stavím lego a vymýšlím nové kombinace a ráno už se nemůžu dočkat až začneme stavět. Je to úžasné jak to všechno do sebe pasuje. Letos Víteček od svých narozenin začal říkat slovo dáek a používá ho tak často jak jen to jde.:) A povýšila jsem na mamku. Už nejsem obyčejná máma, ale mamka. No nádhera. Akorát někdy to je na zlost. Třeba který si den jsem uspávala a na dobrou noc Víteček vyžaduje pohádku o Červené Karkulce. Povídám a najednou spím a Víťa do mě žduchne a říká úplně vážně mamko kakuku. A já jojo kde jsme skončili.:D Strávili jsme pár dní na chalupě s celou rodinou. Bylo to prostě dokonalé, krásné,klidné a na sněhu. Dokonce jsem po spoustě letech stála na lyžích a já to zvládla. Ani jednou jsem nespadla. Bylo to tak úžasné. Moc se mi tam líbilo troufnu si říct, že i dětem i ostatním. Byl to zasloužilý odpočinek příjemně strávený z našimi blízkými. Z dětmi jsme u chalupy zkusili jezdit na bobech. Vítek byl v pohodě dokonce jezdil sám a házel smyky a Viktorek řval, že nechce a raději chtěl dělat lumpárny ze sněhem. Naštěstí nás bylo hodně a mohli jsme se podělit o to aby byly kluci spokojení. A teď už budeme jenom v klidu vyhlížet nový rok a budeme se těšit co nám přinese za překvapení. Já si za sebe už teď přeji zdraví pro sebe a své blízké, krásné a nezapomenutelné chvíle které strávíme spolu a prosím jeden kurzík pro sebe na mixed media. :D Víc toho moc nepotřebuji hihi. Pár fotek.Děkuji...
1.stromeček
2.dárečky a Víteček
3.dárky
4.nákupní košík top hit
5.viky ve sněhu
6.papat sníh to by jim šlo
7.s online babou .:))
8.viky a jeho výraz čertovský
9.Vítova momentka








neděle 9. prosince 2018

První úraz

Byla sobota v noci všichni jsme si přáli ještě trošku přispat, ale Víteček měl jiný názor. Naznal, že se musí podívat za tátou do obýváku. A při cestě zpět uklouzl na spadené peřině šup rána,řev, krev,díra. Nejprve šok z toho co se děje potom racionální jednání jakože co ted teda. Naznali jsme, že pojedeme raději do Olomouce neb Svitavy to ne!! Ani jsme nevěděli jestli nejedeme zbytečně. No nejeli jsou z toho 3 stehy. Ale zvládl to statečně. Zakryli mu hlavu držela ho sestra,bratr a já a za deset minut bylo po všem. Akorát jak to udělat když nesnese náplast a pořád v tom něco má. Tak desinfikujeme to je rvačka vždycky. A teď má fousky jako táta .:) Dnes jdeme na kontrolu. Snad to nehnisá...

úterý 4. prosince 2018

První adventní neděle

1.adventní neděle byla pro mé blízké první větší zkouška. Já jsem si totiž dovolila odjet úplně sama(oh to božské ticho) na kurz. Vyráběli jsme vánoční hvězdu z foarminu. No páni to byl zážitek a krásná práce. Nenáročná na přemýšlení. Nikdo nic nechtěl, nemusela jsem nic řešit a ano totálně jsem si to užila. A dodalo mi to znovu chuť vyzkoušet něco nového do něčeho se pustit a nebát se opustit rodinu na chvilku. Protože co si budeme povídat být jen máma je sice krásný,nádherný, ale tak moc náročný. No a jelikož Víteček teď do školky nechodí a jsme zase jak klíšťata spolu doma, občas je toho na nás na všechny moc. Ven se moc chodit nedá takže obrážíme naše oblíbené herny a obcházíme návštěvy ať si nás pěkně všichni užijí.:D Zatím nejlepší herna pro nás jednoznačně byla Kafrárna v Jeseníku. Víteček tam pořád chce jet navíc vidina jízdy vlakem. Třeba příští týden už by to mohlo klapnout. Zítra nás čeká psychologický posudek a ve čtvrtek vyšetření oušek. Tak pak vyrazíme asi někam na nákupy nebo za zábavou. No ty nákupy by byly asi aktuálnější. Všichni šílí -prosinec a já nic. Pár drobností mám co sbírám tak nějak celoročně něco se dokoupí a já nevím. Třeba mě to ještě chytne a budu taky šílet.:DD Hlavně aby byly ty naše děti spokojené. A to určitě budou. Viktorek je pěknej vztekloun, ale je úžasné ho sledovat jak se tak nějak sám rozvíjí a proplouvá společně s námi. Už běhá jak kdyby nic snadnějšího na světě nebylo. Zajímají ho zvířátka, auta  a svět kolem nás. Krásně povídá takový ty jednoduchý slova a pije už jen z brčka. Samozřejmě napodobuje svého brášku a vymýšlí spolu samé lumpárny. A Víteček se nenechá moc dlouho pobízet.:D Bratra napodobuje z radostí občas ho žduchne,shodí,pak ho pohladí,sebere mu pití nebo jídlo. Pořád u nás někdo křičí,řve anebo se smějí. To je kouzelné-málo kdy. Všichni chtějí pomáhat anebo škodit. Jo a Vítek začal kreslit kolečka, ale krásné kolečka. Jsem z něho unešená to byly pořád čáry a teď pořád bába bába a v kolečku už jsou dvě oči a nos. A to je paráda. Dnes jsme vyráběli sněhuláka a krásně podle šablon namaloval kolečka pod sebe. No prostě super. A taky se začíná rozmlouvat hurá hurá. Díky za váš čas a přeji krásný a klidný prosinec..
1.sněhulák koukejte na ty kolečka. Fakt pecka. Jsou teda pod tím moje kolečka, ale stejně. waouw
2.Viktůrek
3.Víteček
4.moje hvězda z kurzu
5.moji umělci a prstové barvy.