Nejdůležitější část rodiny je máma

A proto je potřeba aby o sebe maminky pečlivě pečovali. No ono i když o sebe člověk pečuje neznamená to, že se něco nemůže stát. Tak třeba například moje maminka si přetrhla achylovou patu a má na šest týdnů nechodící sádru. Ano ať počítám jak chci vánoce budou u nás velice zajímavé. Když opomenu fakt, že jsem bez hlídání(což je šílené) a představím si, že je potřeba napéct, uklidit,nachystat a to všechno dvakrát. Ano nejspíš budu pomáhat i u mamky. Je to příjemné zpestření mých všedních dní, ale zjistila jsem, že jsem si na ten klid už zvykla a snažit se do toho všeho ještě jezdit k mamce a být užitečná i u ní je náročné. Ve středu už mi moje tělo vypovědělo službu a nechtělo nic dělat. Ale jo zvládla jsem to a nakonec jsem se bouchla o dveře od auta do nosu. To už byl vrchol. Doma jsem se naložila do horké vany, ale nebylo mi dopřáno víc jak 20 minut. Ano děti mě objevili.:D Ale i tak to bylo moc příjemné. A včera mě rozbolela hlava. Děti mají opět rýmu. No co se dá dělat. Dnes jedeme na poslední logopedii neb naše další(už druhá)logopedka odchází na mateřskou. Tak vezeme dárek na rozloučenou. A byly jsme minulý týden na kardiologii a vše dopadlo moc dobře a Vítečka vyřadili z evidence srdíčko má v pořádku. No a to není všechno. Začali jsme odplenkovávat Vítečka neb Viktorek začal rebelovat. A Vítek je šikovný už týden je doma bez pleny sám jde na záchod nebo nočník se vyčůrat. Na cesty ještě plenku dávám to ještě nemáme vychytané, ale k tomu dojdeme. Vše chce čas. A začalo nám období já sám. Někdy je to úsměvné někdy o moje nervy. Ale jinak bych řekla, že jsme se všichni zase zklidnili a doma panuje harmonie. Akorát dny jsou moc krátké. Ráno se vypravíme do školky než se vrátíme je někdy i půl 11. Musím narychlo něco uvařit a zase mažeme nazpět. Než se vrátíme jsou dvě hodiny. Potom jdou děti spát. Pokud Viky nespí už v kočáře. Včera spal 3 hodiny na dvorečku a kromě rýmy vše ok.:D No a než se děti vyspí je venku tma a už jsme doma. Buď si hrajeme nebo vaříme nebo jsme u mamky. Pokud se mi stane, že neusnu(což se mi nestalo ani nepamatuji) koukám s manželem na televizi nebo tvořím. Takový normálně nenormální den na mateřské.
1.Babička Dita na první a zatím poslední vycházce
2.Jedno moje přáníčko
3.Víteček
4.Viktorek

Krkonoše

Hned co jsme se vrátili z lázní tak jsme stihli jen vyprat, vysušit, nachystat,vybalit a sbalit a měli jsme odjíždět. V den odjezdu hned ráno když bylo auto nachystané a my se měli obléct, že jedeme začal Vítek brečet úplně šíleně,nadavovat a celkově bylo vidět, že je mu zle. Tak místo na dovolenou jsme jeli na celé dopoledne na pohotovost. Kde jsme se dozvěděli, že má začínající angínu. No dostal antibiotika a léky. Přijeli jsme domů a po prvním léku bylo vidět, že se mu udělalo dobře. Tak jsme byly doma v neděli a v pondělí jsme naznali,že pojedeme. Zavedli jsme pomalejší tempo a šetřili jsme je. Cesta proběhla v pořádku my jsme si s klukama vzadu zdřímli a udělali jsme si jednu přestávku z výběrem sedačky v obchodě. Na chatě Honzíček jsme prošli několik nám již známých procházek, objevili jsme zase něco nového( vycházka na Jany boudy-zavřeno), potkali naše známé a snažili jsme si užít děti a klidu a pohody. Každý večer chodili lišky až k chalupě a sháněli něco k jídlu. To byla podívaná. Necelý týden utekl jako voda a my jsme se v sobotu přestěhovali na chalupu Modřín. Tam od neděle měl začínat 1.turnus letního Modřínu. Byl to pobyt dětí s ds a jejich sourozenci spojený s terapiemi. Každý den začínal snídaní formou švédského stolu. Potom jsme měli výtvarnou činnost tam jsme s dětmi vyráběli různé věci na téma cirkus. Jeden den jsme dělali klauna potom zase maringotky pro zvířátka. Následně jsme šli na muzikoterapii. A to teda nevím proč, ale Vítečkovi se to nelíbilo. Přitom je hudebník a doma hraje na všechno možné a hudba hraje téměř nonstop. Ale jeho bráškovi se tam líbilo moc. Potom jsme většinou měli do oběda volno. A někdy jsme šli na nanuka nebo na procházku kolem chalupy. A většinou než byl oběd obě děti spali. Takže na oběd jsme chodili kolem 14 hodiny a rychle jsme spěchali potom na logopedii. A tam se Vítečkovi moc líbilo. Tady na ty odborné hodiny jsme chodili jenom spolu a  bylo to nádherné. Vítek moc pěkně spolupracoval a bylo vidět, že si to užívá. Následovalo FIE i to se mu moc líbilo. Pak už bylo volno a večer večeře a volná zábava. Až děti usnuli tak bývalo společné sezení spojené s debatami a hodně hlasitým zpěvem. Potkala jsem ženy se kterými jsme měli společné téma s těma to bylo moc fajn. Ale nejvíc mi daly odborné terapie které mě namotivovaly jak zase pracovat dál s Vítečkem. Co bylo úžasné, že formou legrace a hry začal mluvit ve větě. V hodně jednoduché, ale opravdu mluví. Ve středu byl volný den tak jsme si všichni vyjeli autobusem do Pece a potom pěkně v poklidu se vrátili k chalupě. Za týden týden toho bylo hodně já jsem měla hlavu jako balon, ale rozhodně nelituji jediné minuty tam strávené. A pokud budu mít šanci určitě bych chtěla jet zase příští rok. Ještě jednou bych chtěla moc poděkovat všem organizátorům, protože systém byl dokonalý a všechno mělo svůj smysl a řád. Všichni na MODŘÍN.

Vosí údolí

Po ubytování a stěhování se do jiné chatky jsme se šli seznámit a pozdravit s ostatními rodinami. Prozkoumali jsme tábor a povečeřeli. Vše proběhlo v klidu a pohodě. Když se přiblížil večer a my měli jít ulehnout začali se dít věci. Já se normálně moc nebojím, ale zjistila jsem, že jsem strašpytel. Neměla jsem u sebe nikoho jen dvě malé děti, které poměrně brzo usnuly. A já jak koukala oproti oknu a jelikož ještě nebyla úplná tma viděla jsem projít ocas. Moje nervy byly napnuté na maximum a bylo velmi těžké zachovat klid a neřvat. No zakryla jsem dětem hlavu, srdce mi bylo jako splašené a nejvíc ze všeho jsem si přála aby už bylo ráno. Jen pro upřesnění byl to plh. A já celou noc nespala. Měla jsem strach, že nás budou mončičáci očichávat. Ráno jsme odešli z chatky a přišli až na odpolední spaní a já byla tak unavená, že mi bylo všechno úplně jedno. Spali jsme 4 hodiny. Odpoledne přijela moje záchrana. Katka to vyřešila neboť mončičák přišel přišel zase a já ho opět viděla. Vzali jsme hadr Katka zacpala díru postříkali jsme ji parfémem a nazdar bazar. A druhou noc jsem spala jako mimino. Nevím nic. Krásně nám pršelo tak ani šustění a škrábání nebylo slyšet. A hlavně společnost ostatních udělala svoje. Třetí den byl v poklidu až na pár štípanců od vos. A bylo krásné divadlo pro děti při kterém se pobavili i dospělí. To bylo fakt super. Vtipné tak akorát dlouhé. Přijelo spoustu rodin tak bylo pořád s kým vykládat. Těch příběhů a informací bylo hodně. Ve čtvrtek jsem měli ještě canisterapii tzn.že cvičení psi si berou od dětí piškotky. A to už pro nás přijel taťka sbalili jsme věci a jeli jsme domů. Byly to 4 odpočinkové dny plné mončičáků,správných lidí, dětí,pohod\y a dobrého jídla. Děkuji všem organizátorům za možnost pobýt a setkat se.
1.Před chatkou
2. Naše trojka
3. Chvilku jsem byla hlídací teta
4.Přebíhací most
5-6.kluci pomáhají s divadlem
7.zkouška kostýmů
8.divadlo
9.družení se
10.přednáška
11-12 canisterapie
13-16 exploiding box aneb krabička na peníze pro novomanžele

Lázně a prázdniny

Máme za sebou druhý lázeňský pobyt a byly jsme zase v Lipové lázni. A ano bylo to úžasné. Ze začátku to byl teda docela masakr neb jsme se ocitli na staveništi a to doslova. Všude prach(když je dítě alergik tak smůla) takový divný věci se tam děli. Bydleli jsme v úplně nové budově kde se od rána do večera něco vrtalo bouchalo dodělávalo atak. Měli jsme problémy ze sprchovým koutem a měla jsem pocit, že to bylo všechno hodně na honem udělané. Nicméně potkala jsem tam ženy na které nezapomenu. Každý večer po uspání dětí když jsme vydrželi tak jsme se scházeli buď v kuchyňce nebo později v druhém patře a měli jsme mejdánky pro maminky. Co nám lázně dali, že je Víteček bez plenky víceméně a že začal hodně mluvit.Těch příběhů,historek a toho vína co se vypilo to byste nevěřili.:D Byla ohromná sranda. Ženy díky za společnost. Návrat do reality byl jiný. Místo v sobotu jsme přijeli domů až v neděli takže Vítek neměl ani čas si zvyknout a mazal do školky. A to se mu, ale vůbec nelíbilo. Ani v úterý, ale ve středu už to docela šlo. Já jsem potřebovala nachystat věci na dovolenou a dodělat spoustu zakázek. Takže zakázky hotové super auto nabaleno a ejhle. Vítek dostal angínu byly jsme 4 hodiny na pohotovosti no hrůza. Takže má atb a my máme smůlu. ahjo. A Viktorek byl poprvé na prázdninách u babičky Dity a vydržel tam 2,5 dne.
Vyráběla jsem hodně na svatbu. Dělala jsem dárkové krabičky neboli exploiding boxy. To je panečku krásná práce, ale náročná. Než se to všechno vymyslí sladí nachystá nalepí. Trvá to asi 4 hodiny čisté práce. Ale výsledek stojí za to.
1-13 boxíky
14.děti v parku
15. mají se rádi na výletě v zoo
16. :D
17. ženy a děti mažeme do zoo
18.matky hrají kjuub( hustá hra)
19.Viky
20.lásky
21.párty na chodbě
22. silná trojka

Jsem tetáá

No jo no mám zpoždění to proto, že bylo potřeba pořádně oslavit příchod nového človíčka na svět. Ještě jsem ho broučka neviděla, protože kluci jsou marodní tak at nepřenesu bacil na miminko. Takže zatím můžu pouze obdivovat nový život na fotkách. A jak se Adámek narodil? RYCHLE. My jsme s Viktorkem měli dopolední spánek já jsem měla vyplý zvuk na tel.a když jsme se vzbudili(málem jsme zaspali školku :D) tak jsem měla tolik zmeškaných hovorů a zpráv. Takže můj malej bráška je táta. Hlavně ať jsou všichni spolu šťastní a zdraví. Adámek měl 2900g a centimtrů nevím

Kurzy, cestování, školka a vše kolem nás

Mám hlavu jako balon a opět nevím kde začít, aby to aspoň trošku dávalo smysl. Začnu teda asi od školky. Víteček je krásně integrován do běžné MŠ ve Vranové Lhotě kde má svou milovanou asistentku Janičku. Do školky chodí moc rád a těší se na děti. Jana je úžasná a jezdí s námi často na logopedii nebo třeba do spc. Naposledy jsme spolu jeli na kurz. Bylo to minulou sobotu a bylo to úžasné. Po cestě jsme si mohli ničím nerušeni popovídat což je taky bezvadný aby jsme byly pěkně sehrané. Trochu jsme bloudili, ale nebylo to nic hrozného začátek jsme v pohodě stihli.:) Lektorka byla p.Jarošová z Ovečky( já už jsem na jejím jednom kurzu byla v Brně). Bylo to super chvilkama jsme se i zasmáli. Prostě praxe je k nezaplacení tu v knihách nevyčteme. Dali jsme si oběd byl vynikající. Končit se nám moc nechtělo, ale čekala nás cesta domů tak to jinak nešlo. Obohaceni materiálem i vědomostmi jsme v autě sdíleli dojmy a v hlavě nám to neskutečně šrotovalo. Byla to taková krásná sobota bez dětí bez stresu. Budu muset praktikovat častěji.:) V pátek před kurzem jsme jeli navštívit naše nové SPC Kamínek do Ústí nad Orlicí a byly jsme zaskočeni citlivým,milým,úžasným prostředím. Opravdu se mi tam moc líbilo. No, ale co mě Víteček se předváděl v plné kráse. Jako, že je šikovný to vím, ale před novou paní dělal ze sebe machýrka. Vše co po něm chtěla bez problémů udělal. Jako poslední dostal poskládat puzzle. Doma jsme se s tím seznamovali to jo, ale tohle mi vyrazilo dech. On to tam prostě nasázel jako by to dělal denně desetkrát. Mě spadla brada na zem to stejné asistentce a nemluvím o paní psycholožce. Neuvěřitelné. A samozřejmě nechtěl přestat, protože se všichni radovali  z toho, že to jde. Ve čtvrtek jsme měli volno ze školky a tak jsme se vydali na výlet do Jeseníku. Jeli jsme vláčkem( někdo skočil pod vlak takže jsme všude kde jsme mohli čekali), ale to nás nerozházelo dojeli jsme. Pohráli jsme si já jsem si vyřídila co jsem potřebovala a jeli jsme domů. Byl to hodně dlouhý a namáhavý den, ale přežili jsme a troufnu si říct, že jsme si to užili. A teď už jen čekáme na schválení lázní a pojedeme odpočívat. Žádali jsme o lázně Lipová jako minule, ale na kurzu jsem mluvila s paní a ta říkala, že byly v Klímkovicích a že to bylo úplně super. Tak to zkusíme nejspíš ještě změnit. Kdo dočetl je borec. Mějte se

Nemoci a domácí léčení

Tak už jsme asi druhý měsíc doma a už se to na nás začíná podepisovat. Už nevíme co by jsme roupama vymysleli. Nic nás nebaví a chvilkama jsme na sebe i nevrlí. Všechno začalo střevní chřipkou, kterou nejspíš jako první měl Víteček. Pomalu jsme to chytli všichni, ale úplně nejhorší průběh měl Viktorek. To už jsem měla strach, že pojedeme do nemocnice. No nakonec jsme to ustáli všichni se uzdravili a bylo. Po nemoci šel zdravý Vítek do školky a byl tam jeden a půl dne když volala asistentka, že je nějaký divný. Tak mi ho dovezla s tím, že ve školce řádí teploty a kašel. Ok tak to máme to co děti jsem si myslela. No po pěti dnech vysokých teplot jsem si už říkala, že něco není v pořádku a jela jsem k doktorce. To už jsem si všimla, že měl vyteklé z ouška. Ihned nás poslala na orl kde hned píchli druhé ucho. A dostal atb ná zánět středního ucha. Viktorek dostal atb na zánět průdušek, já na zánět dutin a manžel na chřipku. No to byla totální marodka u nás nikdo nebyl schopný ničeho. A jako první byl fit Viky. Takže měl víceméně volné pole působení my jsme chtěli jen spát a mít klid. Ale na střídačku jsme to zvládli a naštěstí jsme se uzdravili. Pan doktor nařídil ještě 14 dní klidu atd. A Vítek chytl rýmu znovu tak jsem nemeškala pozvala doktorku domů, protože jsem se bála aby mu to nevlezlo zase do oušek. Naštěstí začal Vítek smrkat to nám dosti pomáhá a když nechce tak odsajeme a je to. Ale už se fakt koušeme nudou Viky by potřeboval chodit ven, já taky. No když nefouká tak jdeme třeba na hodinu nebo tak, ale to je pořád větrno nebo prší. Tak pečeme buchty,hrajeme hry,flákáme se,tancujeme a čekáme a krásné počasí. Tak třeba od zítra bude. Co vy? Taky vyhlížíte sluníčko? Díky s pozdravem W.

Nový rok a sbírání zážitků

Aniž by jsme to plánovali od toho nového roku jsme začali sbírat zážitky. Jo je to takové trošku náročnější, protože mi přijde, že jenom lítáme z akce na akci, ale tak důležité je být chvilku spolu a v klidu bez těch povinností a stresu. Jako první jsme oslavili narozeniny mého tátu, pitom jsme navštívili z babičkou Ditou koncert Míši Růžičkové, jeli jsme vláčkem do Jeseníků a naposledy včera jsme byly v Olomouci v Krokodýlkovi. To by za jeden měsíc stačilo. Na koncertě to bylo úplně báječné děti se moc těšili a měli velkou radost. Z Viktorka nám roste další hudebník a tanečník samozřejmě po vzoru svého bratra. Až na jeden moment kdy se Víteček ztratil to nemělo chybu. Ale byla jsme během pár vteřin tak zpocená jako nikdy. Vůbec nevím jak to stihl, ale najednou nebyl. A Míša hrála poslední písničku a  teď ten pocit, že uteče pryč. Bylo to šílené. Naštěstí si šel vybírat jen balonek ke stánku. Do Jeseníku jsme se vydali jen my tři. Kluci a já. A to vám, ale řeknu ten příběh. Já musím.. Víteček měl narychlo volno a já jsem nechtěla být doma. Zjistila jsem si vlaky jak jedou a autobusy atd. Nachystala jsem si všechny věci které budeme potřebovat a šli jsme spát.:) Ráno nám jel autobus v 6:25. Jenže mě se fakt nechtělo stávat říkám spíme ještě zkusím zavolat sousedce jestli by nás nehodila k vlaku. No sousedka nemohla a já byla naštvaná sama na sebe. Byly jsme oblečení nachystaní a neměli jsme jak odjet. Naštěstí babi Dita nás zachránila. Přijela pro nás jenže jsme zase bojovali s tou její sedačkou a zdrželi jsme se. Vlak odjížděl v 11:15 a my byly ještě v 11:00 doma. No byla jsem přesvědčená, že to nemůžeme stihnout. Ale babička umí zázraky a předjížděla vlak. Takže fofr rychle posbírat věci nic nezapomenout dvě děti, batoh, kočárek a  bundy a běžet k výtahu a čekat. Když potřebujete aby výtah přijel hned trvá to minuty a vlak stojí a čeká. ok sjeli jsme výtahem dolů utíkám běžím a zase čekám. Říkám to prostě nemá cenu a slyším babičku jak volá kde jste. Nakonec jsme kočárek i s dětmi vynesli a opravdu na nás počkali. Babička my ještě půjčila peníze a říkala, že ještě nikdy nestopovala vlak.:D ok sedíme jedeme. Cesta super, děti v pohodě. Ta vidina výborné kávy a chvilku klidu byla lákavá. Viky usnul v kočárku my jsme se s Vítkem přesunuli z nádraží do Kafrárny. Dala jsem si kávu a dezert a Víteček si zatím hrál. Potom už si pro mě přišel abych si šla hrát také. To já se nenechám dvakrát pobízet navíc jsem tam byla kvůli tomu. Po vyřizovala jsem co bylo potřeba a mohli jsme si hrát. Pak se vzbudil Viktorek tak to byla divočina. Každý chtěl někam jinam a něco jiného samozřejmě, ale hlavně oba chtějí mámu. Ale zvládli jsme to a i cesta domů byla fajn. Kluci zase mají krásný zážitek neboť jezdit vlakem je fakt baví. A včera jsme jeli zase s babi Ditou do Krokodýlka neboť se mi podařilo vyhrát na fcb soutěž o volný vstup. Vzali jsme ještě holky ze sousedkou a bylo to naprosto boží. Děti se krásně vyčerpali, užili si super výlet. Víteček nám říkal, že chce ještě :D tak to stálo asi za to. A tady fotky. Teď budeme chvilku hodní a doma než zase něco vymyslíme.:))Díky za přečtení případné komentáře a náměty na pěkné herny.
1-2 Koncert Míša Růžičková Zábřeh
3-4 zimní radovánky
5-6 hernička Kafrárna Jeseník
7-9 Krokodýlek