Znakovací kurz

V pátek jsme po velkých přípravách vyrazili směr Běleč nad Orlicí. Cesta probíhala naprosto v pořádku nikde se nic nestalo a my dojeli zdárně na místo. Vylezeme z auta a hned vidím známou(sice internetovou)tvář. To bylo moc milé. Hned jsme se seznámili a už to jelo. Pusa se nám zavřela myslím až večer. Mezitím přijeli další rodiny a další děti. Odpoledne  jsme si vyšli na procházku po okolí. A potkali jsme bagr. Naložili jsme děti do korby a udělali jsme pár super fotek. Na programu bylo seznámení,večeře a večer povídání. Protože někdo musel hlídat na povídání večer jsem šla já a láhev vína.:D Teď už vím že jsem ji neměla brát sebou. Druhý den to mělo samozřejmě následky. Nejsem zvyklá a tak jsem celý den trpěla bolestí hlavy. V sobotu jsme měli snídani,znakování,vycházku,oběd,znakování,vycházku,odpočinek. Možná jsem něco vynechala, ale to vůbec nevadí. Jedním slovem program byl tak perfektní, že jsme neměli čas sedět na pokoji a nudit se. A když už čas byl tak jsme byly venku nebo s dětmi v herně. Bylo moc fajn vidět jiné děti s DS. Martínek je super. Úplně mě dostalo jak krásně znakoval. A celkově jak byl šikovný. Nellynku už známe z dřívějších akcích a navíc je máme tady kousek od sebe. Jsou z Vítečkem skoro stejně staří. Takové naše zlatíčka. V sobotu jsme měli takovou delší procházku, samozřejmě se znaky, šli jsme navštívit pivovar.  To se samozřejmě líbilo všem nejvíc ovšem našim drahým polovičkám.:D Když jsme se vrátili a než začal další program šli jsme odpočívat do herny. Bylo tak krásné pozorovat všechny děti jak se navzájem poznávají. Jenže mě už tak moc rozbolela hlava, že jsem nebyla schopná uvažovat, nakonec jsem to vzdala a šla odpočívat. Večerního programu jsem se nezúčastnila a spala až do rána. V neděli už se blížil odjezd a vše se mi zdálo neskutečně rychlé. Snídaně,znakování,procházka,loučení,focení,oběd,balení a odjezd domů. Po cestě se nic naštěstí nestalo a my dojeli v pořádku domů. Chtěla bych moc poděkovat všem organizátorům za možnost krásného pobytu který jsme si všichni náramně užili. Odpočinuli jsme si a potkali spoustu skvělých lidí. Byla tam krásná atmosféra, bezva jídlo, nádherný program a klid.
1. Vítek s tatínkem
2. Na vycházce v bagru
3. Martínek
4.Nellynka s tetou Dášou
5. Vycházka po okolí
6.Naše nová zábava-ježdění v bedýnkách na pečivo.:D
7.V herně
8.Spolu
9.-10.Společná

Jak jsme hráli Paintball

Jednou, už je to hodně dlouho, jsme v místním hostinci potkali velice příjemného mladého sympatického muže. Dali jsme se do řeči a zjistili, že je to přistěhovalec. Shodou náhodou se rozhodli spravovat dům kde můj manžel vyrůstal a má tam spoustu vzpomínek z dětství. A tak jsme vykládali o všem možném až jsme se dostali k paintballu. A já prostě úplně nadšená jsem se přiznala, že jsem to vždy chtěla hrát. Slovo dalo slovo. Včera mi zazvonil mobil cizí číslo a najednou pozvánka tak asi za hodinu budeme hrát. Všeho jsem nechala dítě dala manželovi a sama s bráchou vyrazila. No co mám říkat. Byla jsem jak Alenka v říši divů. Nikoho jsme neznali a všude bylo plno lidí. Ale všichni lidi byly úplně v pohodě. Bylo tam i spoustu dětí takže legrace bylo dost. Zastříleli jsme si. Mě v zápalu hry vyletělo koleno a ted se budu muset uzdravit. Nicméně to byl fantastický zážitek a všem doporučuji. A tady pár fotek. A ještě dodávám, že moc děkuj za pozvání a užili jsme si to naplno.:)
1.bratr
2.já
3.dětina balíkách

Orofacionální stimulace a návštěva Logopedie

Ano i když je Vítečkovi skoro 21 měsíců už jsme dvakrát navštívili Logopedii. A včera jsme byly po druhé a byla to zábava. Naše ´´teta´´ nám ukázala jak masírovat pusinku  a taky jak dělat bubliny(ne blbiny ty umíme i bez ní .:D). Bubliny děláme doma často, ale ještě se nepodařilo, že by Víťa sám foukl. Ovšem jaké si na mě dnes připravil překvapení. Byly jsme u sousedky pohrát si za holkama a já se chtěla ještě rozloučit a ještě si chvilku pokecat a dala jsem Vítka do trampolíny. Jsem k němu otočená zády a slyším flétnu. V hlavě mi bliklo, že nejspíš Barunka si uvnitř píská, když v tom se otočím a on sedí důležitě a hraje. Ano hraje. Nevím jak prostě foukal pusinkou přesně tak jak mu to včera ukazovala logopedka. Je to neuvěřitelné a jsem tak šťastná. Žádná slova by to nevystihla. Takže jsme si půjčili flétnu a rychle pelášili domů, aby se mohl předvést babičce. A ano hrál celou cestu domů a jak byl důležitý a spokojený. Ovšem tatínek přijel moc pozdě Víteček zmožen usnul a je tak sladký. Takže ano má to smysl a děláme to dobře. A když vidím výsledek je to přesně ten motor, který mě žene dál. Čeká nás spoustu práce, ale my budeme bojovat. Znakujeme co to jde a taky pojedeme na znakovací víkend. Věřím, že tam se naučíme spoustu nových věcí, které pak společně budeme praktikovat. Mějte krásné dny plné nových věcí a sluníčka.:) My budeme slavit, tančit a kolotočovat se. Přijela přece pouť.

Prázdninový režim,zavařování a výlety

Tak přesně takhle si žijeme. i když mám pocit, že nic nestíhám určitě je toho dost co už jsme zvládli. Tak například jsem malému udělala tři druhy přesnídávek. Jablíčkovou(už je snězená),jablíčkovo hruškovou a poslední bylo 20 skleniček švestkové.
Včera jsme měli mimořádný den. Protože se o nás psalo v novinách.:) To bylo tak...Mám kamarádku která pochází z Mohelnice, ale láska ji zavedla do Brna. A její přítel píše do novin a jelikož znají náš příběh oslovili nás jestli jsme ochotní odpovědět na pár otázek.:) Doma jsme se shodli, že to není tabu a svolili jsme. A pak nastal náš velký den a my jsme celebrity z novin. Ještě jednou bych chtěla moc poděkovat za tuto šanci.
A aby těch dobrých zpráv nebylo málo. U nás na vesničce je bouda. Taková obyčejná zelená bouda, která v mém dětství sloužila jako základna pro děti. Pamatuji si, že jsme jezdili na lodích a taky se o ně starali. No a když jsme jednou večer rozjímali ze sousedy napadla nás myšlenka co takhle si ji zkusit pronajmout a oživit boudu pro další generaci. A ano oslovila jsem nejvíce povolaného a dostala jsem souhlas. Tento týden bych měla dostat klíče a v sobotu by jsme mohli mít první setkání s dětmi a rodiči. Už se moc těším mám tolik nápadů co by se dalo podnikat. A nejsem sama. Takových lidí s nápady je hodně tak se bude vzájemně doplňovat a inspirovat a naše děti si budou moct chodit hrát ven do přírody. Tam kde nejezdí moc aut a je tam relativně bezpečno.
S rodinou jsme si vyjeli na výlet. Navštívili jsme Zoo Lešná. A i když jsme z domu odjížděli s emocemi byl to nádherný výlet, který jsem si náležitě užili. Viděli jsme zvířátka. Víteček se pokochal lidmi a unavení, ale spokojení jsme se vrátili domů. Určitě je toho ještě moc co jsme chtěla psát, ale opravdu teď je to všechno tak hektické, že prostě jednoduše nestíhám.:) Mějte se krásně a přeji hezký zbytek léta. Já budu oslavovat jelikož budu mít zase narozeniny a to je taková krásná událost která se musí oslavit.

:´(

Já musím. Na počest toho našeho stejně nejlepšího, nejzábavnějšího a nejvíc pohodovýho kamaráda. Měj se na druhém břehu krásně a pozdravuj všechny co už tam jsou. Pro nás stejně vždy budeš tady s náma....

19 měsíců

Dnes je to už 19 měsíců co se nám narodilo naše štěstí, radost,starost no prostě náš synek. Má 7 zubů, ale jídlo s kousky odmítá. Nicméně kousnout do chleba nebo sníst rohlík zvládne. Teď dělá neskutečné pokroky. Každý den mě něčím překvapí a já si pak říkám. Kde je to malé miminko. Nedávno začal chodit. No chodit má stoleček od FP a manžel ke stolečku nasadil nožičky a Vítek si z toho udělala takové posouvadlo. Drží se a posune si to a pak za tím udělá pár kroků. Všude dostane už i navrch kuchyňské linky. Musím dávat pozor co kam položím. Na kuchyňském stole už nemůže být ubrus neb by ho v zápětí strhl. Největší legrace je provést něco co se nesmí. To kouká ví že by neměl, ale udělá to. A schválně. Pak se začne smát a nám nezbyde než se smát také. Spinká jednou denně a večer totálně unaven odpadá po 7 max.8 hodině. Při poslední kontrole vážil přes 10 kg a vyrostl o 4 cm. Včera mu přišel balíček dostal nové první botečky capáčky, krásné barevné plínky a taky oblečení.:D Já vím že ho nutně nepotřebuje, ale tak jednou za čas něco pěkného neuškodí. Umí paci paci,vařila myšička kašičku, takhle si budeme ruce mít. Řekne krásně máma(hlavně když mě chce vzbudit),HAM(nejoblíbenější slovo) a pak si něco říká, jo vlastně haf(skoro všechno je haf někdy to trefí na pejska). Miluje hudbu a bude z něho tanečník. Máme rituály kdy jen tak tančíme a on se směje a je úplně nejvíc šťastný. Spapá skoro všechno pokud tam nejsou kousky. To pak vytáhne s pusinky a ukáže mi. A ještě minulý týden dokázal do vkládačky dát tvar. Vybral si hvězdu a tak dlouho s ní točil až ji tam dostal. A dvakrát po sobě. To jsem hleděla úplně moc. Miluje společnost ostatních dětí. Kouká a přemýšlí jak to dělají. A učí se od ostatních. Je to náš kvíteček prostě.:)
1.spolu
2. s tátou
3. jen on sám
4.nové boty
5.3 minuty ticha-ano podezřelé.:D

Dovolená v Praze

Již delší dobu jsme měli v plánu zajet opět do Prahy. A když byly ty svátky museli jsme toho využít a vyrazili.:) Naše průvodkyně byla úžasná a vše naplánovala do nejmenších detailů. Má popsaný celý sešit kam s dětmi. Samozřejmě jsme nestihli ani polovinu. Ale aspoň je na nás nachystaná na příště. První den hned jak jsme přijeli jsme odhodili batohy sbalili něco málo sebou a vyrazili na zhruba půlkilometrovou vycházku do kempu. Nachází se tam nádherné dětské hřiště a přírodní koupání. Jelikož počasí nechtělo přát museli jsme se téměř útěkem vrátit. Naštěstí to bylo jen kousek. Domů jsme došli všichni v suchu. Když jsme se vyspali do růžova a po přípravách atd.jsme odjeli na první celodenní výlet do Únětického pivovaru. A tady musím vypíchnout pár věcí. Nádherné prostředí jakoby ani člověk nebyl v Praze. Super obsluha, dobré ceny a božský klid. Nejmladší člen to celé prospal.:D My jsme se občerstvili a šli zase o dům dál. Procházkou pěkně v klidu jsme navštívili domácí výrobnu mnamozních koláčů k tomu jsme si dali kafíčko a šli dál. Trošku jsme sešli museli se vracet,ale bylo nám to jedno. Domů jsme se vrátili k večeru a byly jsme úplně unavení. Našli jsme asi tak 10 km. Další den nás čekal výlet po údolí jehož jméno si nemůžu zapamatovat. Vím, že navazuje na prokopské. Já jsme se nevyspala nejlíp byla jsem protivná. A proto se veřejně omlouvám všem zúčastněným. Bylo to náročné a opět jsme měli v nohách 10 km. Poslední den byl opět moc fajn i když je velký rozdíl chodit po lese nebo někde po ulicích. Už jsme sotva chodili a vydali jsme se do centra po památkách. Bylo to krásné, ale líp bylo v lese. Já jsem po cestě nakradla Vítečkovi třešně přes plot. Měla jsem štěstí nikdo mě nechytil a malej si moc moc pochutnal. Shrnutí na závěr krásná i když náročnější dovolená. A my moc děkujeme tetě.:*