Být na chvíli dítě

Letošní vánoce a celkově svátky si opravdu užívám. Věřím, že se mnou i děti i taťka. Všechny dárečky nás(mě)opravdu potěšily a nadchly. Protože už si děti chtějí hrát hurá konečně přáli jsme si lego duplo a vláčky. A opravdu se nám to splnilo. Z našeho obýváku je legoland. Když večer usnu z dětmi zdá se mi jak stavím lego a vymýšlím nové kombinace a ráno už se nemůžu dočkat až začneme stavět. Je to úžasné jak to všechno do sebe pasuje. Letos Víteček od svých narozenin začal říkat slovo dáek a používá ho tak často jak jen to jde.:) A povýšila jsem na mamku. Už nejsem obyčejná máma, ale mamka. No nádhera. Akorát někdy to je na zlost. Třeba který si den jsem uspávala a na dobrou noc Víteček vyžaduje pohádku o Červené Karkulce. Povídám a najednou spím a Víťa do mě žduchne a říká úplně vážně mamko kakuku. A já jojo kde jsme skončili.:D Strávili jsme pár dní na chalupě s celou rodinou. Bylo to prostě dokonalé, krásné,klidné a na sněhu. Dokonce jsem po spoustě letech stála na lyžích a já to zvládla. Ani jednou jsem nespadla. Bylo to tak úžasné. Moc se mi tam líbilo troufnu si říct, že i dětem i ostatním. Byl to zasloužilý odpočinek příjemně strávený z našimi blízkými. Z dětmi jsme u chalupy zkusili jezdit na bobech. Vítek byl v pohodě dokonce jezdil sám a házel smyky a Viktorek řval, že nechce a raději chtěl dělat lumpárny ze sněhem. Naštěstí nás bylo hodně a mohli jsme se podělit o to aby byly kluci spokojení. A teď už budeme jenom v klidu vyhlížet nový rok a budeme se těšit co nám přinese za překvapení. Já si za sebe už teď přeji zdraví pro sebe a své blízké, krásné a nezapomenutelné chvíle které strávíme spolu a prosím jeden kurzík pro sebe na mixed media. :D Víc toho moc nepotřebuji hihi. Pár fotek.Děkuji...
1.stromeček
2.dárečky a Víteček
3.dárky
4.nákupní košík top hit
5.viky ve sněhu
6.papat sníh to by jim šlo
7.s online babou .:))
8.viky a jeho výraz čertovský
9.Vítova momentka

První úraz

Byla sobota v noci všichni jsme si přáli ještě trošku přispat, ale Víteček měl jiný názor. Naznal, že se musí podívat za tátou do obýváku. A při cestě zpět uklouzl na spadené peřině šup rána,řev, krev,díra. Nejprve šok z toho co se děje potom racionální jednání jakože co ted teda. Naznali jsme, že pojedeme raději do Olomouce neb Svitavy to ne!! Ani jsme nevěděli jestli nejedeme zbytečně. No nejeli jsou z toho 3 stehy. Ale zvládl to statečně. Zakryli mu hlavu držela ho sestra,bratr a já a za deset minut bylo po všem. Akorát jak to udělat když nesnese náplast a pořád v tom něco má. Tak desinfikujeme to je rvačka vždycky. A teď má fousky jako táta .:) Dnes jdeme na kontrolu. Snad to nehnisá...

První adventní neděle

1.adventní neděle byla pro mé blízké první větší zkouška. Já jsem si totiž dovolila odjet úplně sama(oh to božské ticho) na kurz. Vyráběli jsme vánoční hvězdu z foarminu. No páni to byl zážitek a krásná práce. Nenáročná na přemýšlení. Nikdo nic nechtěl, nemusela jsem nic řešit a ano totálně jsem si to užila. A dodalo mi to znovu chuť vyzkoušet něco nového do něčeho se pustit a nebát se opustit rodinu na chvilku. Protože co si budeme povídat být jen máma je sice krásný,nádherný, ale tak moc náročný. No a jelikož Víteček teď do školky nechodí a jsme zase jak klíšťata spolu doma, občas je toho na nás na všechny moc. Ven se moc chodit nedá takže obrážíme naše oblíbené herny a obcházíme návštěvy ať si nás pěkně všichni užijí.:D Zatím nejlepší herna pro nás jednoznačně byla Kafrárna v Jeseníku. Víteček tam pořád chce jet navíc vidina jízdy vlakem. Třeba příští týden už by to mohlo klapnout. Zítra nás čeká psychologický posudek a ve čtvrtek vyšetření oušek. Tak pak vyrazíme asi někam na nákupy nebo za zábavou. No ty nákupy by byly asi aktuálnější. Všichni šílí -prosinec a já nic. Pár drobností mám co sbírám tak nějak celoročně něco se dokoupí a já nevím. Třeba mě to ještě chytne a budu taky šílet.:DD Hlavně aby byly ty naše děti spokojené. A to určitě budou. Viktorek je pěknej vztekloun, ale je úžasné ho sledovat jak se tak nějak sám rozvíjí a proplouvá společně s námi. Už běhá jak kdyby nic snadnějšího na světě nebylo. Zajímají ho zvířátka, auta  a svět kolem nás. Krásně povídá takový ty jednoduchý slova a pije už jen z brčka. Samozřejmě napodobuje svého brášku a vymýšlí spolu samé lumpárny. A Víteček se nenechá moc dlouho pobízet.:D Bratra napodobuje z radostí občas ho žduchne,shodí,pak ho pohladí,sebere mu pití nebo jídlo. Pořád u nás někdo křičí,řve anebo se smějí. To je kouzelné-málo kdy. Všichni chtějí pomáhat anebo škodit. Jo a Vítek začal kreslit kolečka, ale krásné kolečka. Jsem z něho unešená to byly pořád čáry a teď pořád bába bába a v kolečku už jsou dvě oči a nos. A to je paráda. Dnes jsme vyráběli sněhuláka a krásně podle šablon namaloval kolečka pod sebe. No prostě super. A taky se začíná rozmlouvat hurá hurá. Díky za váš čas a přeji krásný a klidný prosinec..
1.sněhulák koukejte na ty kolečka. Fakt pecka. Jsou teda pod tím moje kolečka, ale stejně. waouw
2.Viktůrek
3.Víteček
4.moje hvězda z kurzu
5.moji umělci a prstové barvy.

Lázeňský život

Každé ráno v lázních začíná stejně. Ráno musím spacifikovat obě děti, nachystat je a obléct. Mezi tím jsem už celá zpocená neboť Víteček utíká a buď jde rovnou po schodech dolů nebo si přivolá výtah a dělá na mě kuk. Naštěstí ještě nikdy neodjel. No a Viktorek ten se sice bojí cizích lidí, ale kdž tam nikdo není jde za bráchou samozřejmě. No je to síla pořád někde běhám připadám si jako šašek. Dojdeme na snídani a jelikož nefunguje už pár dní výtah zase je musím vynosit popř. Vítečkovi pomoct. A tam teprve začne úořádná legrace. Vítek začne jak blázen běhat sem tam já nestíhám nic. Viktorka posadím do židle ten řve, že chce jíst a Víťa řve že jíst nechce.:) No dobře možná trošičku si dá. Než nakrmím Viktorka Víťa nazná, že jíst už nehce a začne utíkat. Takže maraton hadra ze mě už teče. Co jde pobalím sebou a utíkám z Viktorkem v náručí odchytit Vítka. Ten je samozřejmě jak hadrová panna jen abych ho nemohla odnést. Takže ho často táhnu po zemi. Je 9 hodin ráno a já už nemůžu. Děti začínají ožívat. Jdeme na první proceduru do koupelny. Ze začátku jsem to nedělala, ale teď se koupeme všichni spolu neb já si musím odpočinout.:D A hlavně se jim to víc líbí když jsme tam všichni a nikdo nikam neutíká. Jo vylezeme oblečeme a jdeme na chodbu kde čekáme aby nenastydli venku je fakt zima. Takže je půl hodiny chodím po chodbě samozřejmě je to velká legrace utíkat mámě. Každý jinam občas i do schodů. No nic jsem vytočená jdeme na světýlka. A to je nejhorší. Vítek musí sedět v klidu a Viky by ho neměl otravovat. V9tek dostane mobil a Vikyho hlídá poslední dobou sestřička. Koukají z okna nebo malují. Hurá 30 minut vydržet. A zase namazat obléct a šup pryč. Dle počasí volíme program. Buď je vypustím v parku což je taky oříšek. Zase dokola Víteček chce utíkat co nejdál a Viky na opačnou stranu. Když už toho mám dost zavřu je do kočárku a jezdíme. A zase oběd. Takže to co u snídaně opakovat. A jdeme spát pokud už oba nespí v kočáře. Já jsem zralá na sprchu a kafe plus obr čokoládu. Můžu si nechat jen zdát. uspat je oba  zároveň je oříšek. Ale už máme volno nemusíme nic. Občas jedeme do Jeseníku do herničky(kafrárna) tam je tak krásně a ty moje děti jsou tam jak v ráji. A já si dám to kafe v klidu. No a je večeře. Kolečko lítání a honění Vítečka začíná a pak už jen uložit děti a spinkat. Jeden krásný den za námi. Je to sranda, ale je to neskutečně nádherné moct jenom být z dětmi. Určitě nám to hodně dalo. Já jsem se hodně zklidnila, ujasnila jsem si pár věcí,odpočinula jsem si od těch běžných věcí a zničila jsem se fyzicky. A na druhou stranu jsem načerpala inspiraci potkala jsem spoustu zajímavých lidí. Uzavřela přátelství a pár obchodů. A budu vzpomínat na ten měsíc hodně dlouho. Měli jsme nádherné počasí plné sluníčka a tepla. Teď je teda zima a prší, ale to k tomu patří. A ano jsme známá firma ta paní a dvojčátka. Pokud jste dočetli až sem moc děkuji a všem doporučuji utéct před povinnostmi klidně do lázní Lipová. Mě se líbilo moc. A pojedeme zase už teď se těším..Jo a o tom listí to by bylo tak na článek. To štěstí v očích staroušků když se ptali jestli můžou jít házet taky. To bylo nejvíc
1.nejlepší zábava je obýhaná ve sprše
2. Viky na houpačce
3. Viky papá sám
4. Vítek papá
5. Brajgl v listí
6. Vítek hází listí
7. S babi Ditou
8. S babičkou válenda v posteli

1 školkový den

Asi to zná každá máma. Já tomu nikdy nevěřila, ale v pondělí jsem to zažila na vlastní kůži. I když jsme si o školce povídali, i když dostal šátek s mou voňavkou a udělali jsme snad všechno aby to proběhlo v pořádku bylo to fiasko. Rozloučili jsme se já odešla a před školku a už docela daleko jsem pořád slyšela jak moc plakal. Čekala jsem a čekala a plakala a bylo my to všechno tak líto. Stála jsem tam snad půl hodiny lidi chodili na poštu a do obchodu a já bulela jak želva. Najednou se otevřely dveře a školnice my ukazuje ať jdu do školky abych zazvonila. Tak jsem to tak udělala a u dveří na mě čekal ten můj chlapeček malinký nešťastný. Já jsem pocítila takovou obrovskou úlevu, že s ním můžu být. On taky. Oběma se nám udělala nesmírně dobře a já strávila celé dopoledne ve školce byla jsem mu na blízku. Oba jsme si vzkoušeli, že to jde a že to půjde. My jsme si probrali s asistentkou vše důležité doma jsme si popovídali s Vítečkem a v úterý se ani neotočil a utíkal si hrát. CHvilinku si poplakal, ale pak už měl moc práce dělali obrázky z modelíny. No byla jsem úplně dojatá když jsem viděla na okně obrázek. Byl nejdokonalejší ze všech. Však to znáte .:)Krásně papal oběd a dostal velkou pochvalu. Že byl moc moc šikovný. To je tak krásný. A dnes je středa opět šel nejspíš zase dobrý  nikdo nevolá. Viktorek spí a já si to užívám. Měla bych vařit na zítra a uklízet a........A nedělám nic vůbec my to nevadí. Já totiž ani nevím kde mám začít. Jestli okna, přebírat hračky nebo gruntovat. Tak radši nedělám nic. Pššštttt..:)Za měsíc už budu psát z lázní. To budeme mít odpočinek zasloužilý. Tak ať se školáčkům a školkáčkům daří asistenti ať jsou trpělivý a užívejte toho ticha a klidu...

Školka

Školka to je naše velké téma. Řešíme ji téměř každý den, hodně si povídáme o tom co Vítečka čeká. Dnes jsme měli schůzku s asistentkou ( ano díky blogu se našla)  což mě utvrdilo v tom že psát má smysl. Taky jsme se seznámili s paní vychovatelkou a učitelkou ze školky. A bylo to príma. Víteček si všechno prohlídl ve škole a potom jsme se přemístili do školky. A tam to bylo úplně bezva. Mají tam spoustu hraček,malé záchodky a umývadla a je to tam moc hezké. Víťa si to omrkl a cestou povídal, že se mu tam líbilo. Tak fajn první krok máme za sebou a v pondělí už teda na čisto. Máme domluveno, že na hodinku půjdu s ním a pak odejdu. Pokud teda nebude chtít jít sám. Máme bezva asistentku se kterou se známe a mám z ní báječný pocit, že to půjde. No je to mazec jak to všechno rychle letí. Tolik jsme toho spolu prožili a on mi odejde do školky. áááchhhh. :) Ale jo jen ať jde hlavně aby se mu líbilo a byl šťastný. No a 2.10. odjíždíme do Lipové lázně. Už máme zamluvený pokoj a těšíme se.:) A teď k tomu našemu druhému šikulovi. Viky má něco přes 10kg,11 zubů a další rostou a pozor už se pouští a udělá i 10kroků. Je nesmírně šikovný a Víteček je pro něho velký brácha ke kterému vzhlíží a kterého miluje. Dostali jsme k narozeninám dvojkočár tak je pro nás cestování a přemísťování úplná hračka. Kluci jsou úžasní střídají se kdo pojede vepředu a kdo vzadu. V pátek nás čeká oslava 1.narozenin. Mám objednaný dort,fotografa ještě musíme zabalit dárečky a nakoupit výzdobu. Moc se těším snad se oslava vydaří. A přijela pouť. Dnes jsme šli kolem a Víťa se chtěl jít houpat, ale nechtěl pochopit, že tam ještě nikdo není, že nás tam nepustí. No sranda je to prostě cirkusák.:) Tak nám držte palečky ať to jde bez pláče....

Půlka prázdnin pryc

Dnes výjimečně děti odpadli velice rychle tak mám chvilku. V hlavě mi to šrotuje kudy chodím tak to musí ven. Je to už 14 dní co jsme byly pozvaní celá rodina na chalupu. Jelikož se měla sejít  rodina od mamky velice jsem se těšila, protože některé lidi jsem neviděla hodně moc dlouho. V pátek jsme přijeli byly nám odebrané děti, sedli jsme ke stolu a vykládali jsme. Jo to bylo moc fajn. Kdyz se tak trochu setmělo šli jsme na vycházku do hospůdky. Nejsem na to zvyklá,s dětmi po tmě ven moc nechodime, nicméně tam to nikomu nevadilo nám taky ne. Dali jsme si jídlo a pití a bylo to moc fajn. Viteček lítal nevěděl co prvni. Jelikož bylo zataženo z toho slavného zatmění jsme moc neviděli. Potom jsme dostali šanci na pár minut měsíc vykoukl. Když už bylo vidět že děti mají dost teda spíš Vítek,protože Viktorek celou dobu spal v kočárku. Šli jsme do chalupy a šli jsme rovnou všichni spát. V sobotu ráno jsme posnídali a hned se balili, že nás čeká velká vycházka na Králický Sněžník. Měli jsme jen jeden kočár, šátek a krosnu. Ehm.. tam to docela šlo bylo nás hodně pořád někdo vezl kočár my jsme různé poponášeli Vitečka. Tam někde jsme se stavili na oběd a zase šli dál. No my jsme se měli otočit a jít domů jenže šlo se fajn byla pohoda. Došli jsme na rozcestí dál už to z kočárem nešlo rozloučili jsme se a vraceli se zpět na chalupu. No jo. Jenže mě začaly bolet záda. Jak jsem unavená berou mě bolesti. Viťa byl v kočárku nehodlal měnit svou pozici a Vikyho jsem nesla v šátku. Jenže po chvilce jsem věděla, že už nemůžu, že ho neunesu. Tak šel Viky do nosítka,Vítek spal a já měla dost. Na chalupu pořád moc daleko. Tak jsme víc odpočívali nicméně začalo burácet a vypadalo to na déšť. A taky že jo. Začalo pršet. Obě děti museli k sobě do kočáru a já jsem se nechala oprset. Kluci byly spolu v kočárku pod plachtou. A najednou se řechtali na celé kolo. Jestli Víťa Vikyho lechtal nevíme ,ale bylo to tak krásne,že se mají rádi. S vypětím sil jsme se vrátili do chalupy připravili jsme salát a rybu a odpočívali co to šlo. Ti co šli tu dlouhou trasu se vrátili až pozdě večer ve velice veselé náladě. Vůbec nezmokli což nechápu. A já se spustila a z omladinou jsem si dala vinečko a ochutnala jsem na jazyk jagermaistr. No prostě oraz ze vším všudy. Letos to byl nejlepší víkend. Super počasí super lidi pohoda a klid. Ve čtvrtek odjíždíme na pobyt s rodinami s ds to se taky moc těším. Že potkáme nové tváře se stejnými problémy. Jinak dnes nám potvrdili další alergie u Vítů . Bkm, roztoči, prach a Bříza. S tím souvisí ovoce a zelenina. Tak teď když nám začal jíst jakože pořádně v klidu tak nám dají omezení, že nesmí to a tamto. Tak nevím jestli si to ten náš kluk všechno zaslouží. Už by mohl mít klid. Ekzém má naprosto otřesný nechce mít tričko, je rozškrábaný do krve. Já se třeba otočím nebo jdu jen za Vikym a on to hned rozškrábe. Je to šílený já jsem nanervy z toho v noci nespím držím ho a on mě bije kope. Na nohách mám modřiny. A nic nepomáhá. No naštěstí zjistili aspoň něco. Já jsem dnes důkladně uklidila ložnici. Bohužel moje nejoblíbenější peřina duchnička musí pryč. Ale pokud by mu to pomohlo objetuju se . Ovšem jestli bude zima nemám pod čím spát. Musím co nejdříve pořídit jinou něco protialergického,ale aby to hřálo. No a čekaji nás lázně. Tak to bude teprve sranda. Já a ti moji kluci. Už končím jen ještě dovětek. Hledáme asistenta do školky k našem Vítečkovi s ds ve Vranové Lhotě. Pokud někoho znáte kdo je milý,hodný,empatický,citlivý a chtěl by trávit čas z naším synkem dejte mu na mě kontakt. Fcb,Fler,mejl,blog nebo klidně osobní návštěva. Vše je možné více info až potom. Díky díky mějte krásný zbytek dne,týdne,měsíce. My to budeme mít náročný. Já budu mít narozeniny pak hned Viťa znovunarození a Viktorek 1 rok. Babča s dědou narozeniny atd.... pouť.