úterý 3. října 2017

Jak to zvládáme?

Nejčastější otázka hned po tom kojíš? Tak pěkně po pořádku. Nevím kolik mám času tak musím psát svižně jak myšlenky budou přicházet. Víteček utekl k babičce a dědovi do přízemí a Viktorek zmožen konečně usnul. Oběd už je téměř uvařen ah ano vím že jsou dvě hodiny odpoledne.:D Nicméně u nás je úspěch už jen to, že je oběd. Takže jak to zvládáme? S vypětím sil. Večer padáme troufnu si říct, že všichni na ústa absolutně vyčerpáni, ale na druhou stranu je to každý den kousek po kousku lepší. Už zvládáme chodit ven. A jak to dělám? No normálně Viktorek jde do šátku a Vítek do kočárku. Já jsem spocená až na ponožkách, ale kluci vypadají spokojeně takže pohoda. Ale trvalo to než jsem našla způsob jak na to. Protože Vítek je zaprvé zdrhací typ a za druhé se mu moc nechce chodit. Ujde kousek, ale všude zastavuje u každých dveří klepe. A do obchodu to máme kilometr tam a kilometr zpět. A na to já nemám nervy. Takže aspoň tak. Zítra nejspíš vyjedu z oběma do města. Poprvé a sama. Jsem sama zvědavá jak to dopadne a jak zvládneme. No musíme nic jiného nám nezbyde. Auto nemáme jezdí manžel takže pěkně autobusem.:) A k otázce druhé. Ano kojím. Ve dne v noci.:)) A věřím, že ještě dlouho budu. Příští týden si nás pozvali na genetiku vyučovat mediky. Moc se těšíme. To bude panečku pořádný výlet. No nic můj čas vypršel. Mějte se všichni usměvavě i když prší.