Ano je to tak. Do naší rodiny přišla rychle a nečekaně smrt. A vzala si jednoho z našich nejbližších-vzala nám tátu. Byl to neskutečný šok a my jsme se z bráchou museli stát z minuty na minutu dospělími a za všechno zodpovědnými lidmi. Není kdo by nám pomohl i když by všichni chtěli tohle bylo na nás. Zařídili jsme parte,pohřeb,kremaci, věnce,hudbu a taky trachtu. Všechno během jednoho týdne kdy jsem psychickým vyčerpáním doslova padala na ústa. Ale je po všem. Všechno proběhlo tak jak mělo a nejhorší, ale zároveň nejhezčí pohřeb jsme zvládli. Byly nám oporou naši blízcí,manželé, přátelé a děti kvůli kterým je potřeba jít dál. Víteček třeba na konci obřadu dědečkovi mával a bylo to moc krásné. Zahráli mu jeho oblíbení Kabáti a to by měl stoprocentně radost. Přišlo se rozloučit neuvěřitelné množství lidí, i když to jsem já nevnímala. Zavzpomínali jsme na čas dobré i ty horší a nechali jsme ho jít. Na trachtu přijela rodina až z Německa a já měla opravdu radost, že přijeli a moc jim za to děkuji. Byl by šťastný věřím tomu, že ano. Celkově děkuji všem kteří pomohli.
A ano aby těch zpráv nebylo málo musíme to vyrovnat něčím hodně veselím a tak prosím hlásím světu, že čekáme našeho třetího potomka. Včera jsme absolvovali první genetiku miminko má 7 cm má všechno co má mít. Je krásné a zdravé. A narodí se nám v srpnu někdy v polovině. A my jsme šťastní, občas unavení. A věříme, že budeme mít holčičku. Tak věřte s námi. děkuji w...
