Jsou dny lepší a dny horší. Momentálně prožíváme dny hektické. Měli jsme možnost jet na hory. Kdo nás zná tak ví, že jakmile můžeme vypadnout ze všedních dní kdy jsme přes zimu převážně zavření doma, tak prostě jedeme. Tak jsme jeli tedy na hory. Složení tři děti a já. 1,5, 4 a 7. :) Přípravy byly šílené tak ostatně jako skoro všechno u nás. :D. Nicméně odjeli jsme. Auto narvané k prasknutí, navigace zapnutá děti natěšené a jelo se. Cesta byla dobrá, děti si pospávali a já v klidu, bezpečně a pomalu se blížila k cíli. Vyjímečně jsem neměla ani defekt,ani urvané dveře,nikoho jsem nepřejela nesrazila a ani mi nebouchl olej prostě pohoda. Ano tohle všechno se mi minulý rok stávalo, když jsem si vzala auto. Kecám nikoho jsem nesrazila. Ale zvládla jsem urvat přední dveře,odřít levou stranu auta,vybouchl mi olej a možná ještě něco. To naše auto mě děsilo jen jsem se na něho podívala. Ale už asi snad dobrý. Krásně nás dovezlo tam a nakonec i na zpět bez jakéhokoliv problému. Přijeli jsme na chalupu vybalili jsme si věci a pěkně jsme se rozkoukali. A hned jsme šli prozkoumat místní bufet. Na přivítanou jsme ochutnali pivko, děti limonádu a hranolky. Prostě dovolená. Jenže v noci jsem sáhla na Viktorka a měl horečku. Úplně hořel. Z ničeho nic. Tak jsem mu udělala zábal a octový ponožky nakonec dostal nurofen. A takto to trvalo prosím pěkně 3-4 dny. Trošku kašel, ale ty teploty. Nevím co mu bylo. Naštěstí tak jak přišli tak zase odešli. Takže jsme odpočívali,tancovali, jedli když bylo Viktorkovi dobře šli jsme ven aspoň na chvilku na vzduch. Když nemohl chodili ostatní bobovat a blbnout. Bylo to opravdu nádherné a já děkuji, že pořád máme šanci někam ujet. S náma to jistě jednoduché nebylo, ale takový už je život.
Ale proč píši. Dnes 21.1. 2022 by měl můj tatínek narozeniny. A proto V PEKLE SUDY VÁLEJ MANEKÝNE. :)
1. Pepíček :)
2. Já sám
3.Já sama. Zajistila jsem si hlídání a šla si svým tempem kam mě nohy vedli
4. Třeba do bunkru
5.-6. s mýma koťatama
7.-10. rodinný výšlap na rozhlednu
