A tak nevím zda li má člověk říkat konečně anebo zase až za rok. Já jsem tip který říká ah jo až za rok nicméně za osm měsíců mám narozeniny takže budou dárečky 😁. A budou jen pro mě. Tak se mám na co těšit. Nicméně doba adventní pro nas byla hodně náročnou zkouškou. Celá rodina jsme dostali covid 19. Já,Pepa a tchýně jsme ztratili čich a chuť. Dá se s tím žít, ale je to nepohodlné. Pepa a maminka měli ještě k tomu kašel. Viktorek měl jeden den vysoké horečky a hodně ho bolely nohy. A potom to s ním bylo jako na houpačce jeden den době pak zase ležel. No a Vítek a Pepíček byly v pohodě. Těžké to bylo. Já jsem jeden den byla hodně mimo a celý den jsem pospávala a děti byly napospas tabletu a televizi. Hlídal jedním okem tatínek a já jsem spala. Ale jinak krom.karanteny a toho že jsme nemohli od sebe nikam utéct to bylo super. Konečně jsme měli na pečené cukroví a to celkem pět druhů z toho perníčky dvakrát. A u všeho asistovali kluci moji. Ano bylo to náročné hodně náročné, ale z odstupem casu to bylo.moc hezké. Vyráběli jsme hráli jsme si odpočívali jsme. To je všechno taky moc důležité. A dneS? To byl hukot. Šli jsme na večeři k babičce a dědovi dolů. No vlastně od začátku. Ráno Pepa nachystal stromeček,já ho z viteckem nazdobila a potom jsme čekali na Ježíška. Pojídali jsme dobroty a popíjeli drinky. Každý dle svého gusta 😆🤗. Já jsem měla tradičně vyplý telefon a nenechala jsem se rušit. Udělala jsem si nealko vaječný likér a připravila jsem lososa pečeného v pečícím papíru s rajčaty a citronem. Ah ano nechci se chlubit, ale bylo to výborné. Děti dělali domečky a bunkry takže si asi umíte představit jak to u nás vypadá. Ale jo ať to vypadá jak chce hlavně,že jsou šťastní a zdraví. Děkuji za přečtení přeji vám všem klid,pohodu, pohádky, plný pupišáky a smích na rtech od rána do rána.
