Moje drahá milovaná babička

 Babička to je slovo pod kterým si představím ženu, která je moudrá, trpělivá,bílo vlasatá, voňavá a vždycky ochotná vyslechnout,obejmout,nakrmit no prostě vše co člověk potřebuje. A já dnes o jednu přišla. Naše babička kmen celé rodiny,moje jmenovkyně. Člověk který vždy pomohl a to opravdu komukoliv, vzor všeho dobra naše babička Věruška. Bohužel už nikdy nebudeme spolu péct cukroví, už si nevypijeme kafíčko a nepojedeme spolu do Francie na levandule. Je to hrozně těžké tomu uvěřit. Babičko pozdravuj v nebi dědečky,tatinka, Plaminka a všechny ostatní.

Modřín 2021

 Letos jsme se vydali na dovolenou v plném počtu. A náš cíl byl jasný. Dojet v pořádku do Krkonoš a užít si týden ve společnosti bezvadných lidí, kterým nemusíme nic vysvětlovat. Autem nás  tatínek dovezl naprosto v pořádku a až na závěrečný pláč našeho nejmenšího bylo vše ok. Pepča je ještě malý a má nárok nesouhlasit. Modřín, místo které od prvního okamžiku miluji. Miluji tam ten klid, kolem samé lesy a  nadhled personálu. I přes to, že se nám podařilo na pokoji rozbít kryt lampy nedostali jsme nic k úhradě ani vynadáno. Za to bych chtěla moc poděkovat. A co jsme vlastně dělali celý týden na Modřínu. No někdo naháněl děti po chalupě, někdo zpíval až do rána, jiný zase relaxoval, ale myslím že všichni jsme se krásně pobavili při společných chvilkách v herničce ať už při divadélku nebo zpívánkách. Já jsem se třeba moc těšila na 19 hodinu a kytaru a zpívání. Bohužel jsem se nemohla účastnit nočních párty jelikož Pepíček ještě spí se mnou a touží po mamince kdykoliv se mu zachce. Jeden den jsme si dopřáli všichni společně wellness a jednou jsem byla na parádní masáži. Jinak jsme se snažili být z dětmi a spolu. S Vítečkem na odborné terapie jsem chodila já a užívala jsem si to. Řekla bych, že Víteček taktéž. Ráno jsme měli výtvarku(vyrábění na téma pohádky) a hru( kdo chtěl mohl nechat děti asistentkám a jít třeba na kafe) potom hned oběd. Po odpoledním odpočinku muzikoterapie a potom logopedie a matematika. Všechno bylo krásně zorganizováno, promyšleno a opravdu nám to perfektně sedělo. Občas byla sranda být někde v daný čas :D. Ve středu je volný den. Tak jsem se nechala nalákat na lanovku. Já jsem řekla, že už nikdy víc. Ale dnes už vím z odstupem času, že to možná ještě někdy zkusím. Viky jel úplně klidně z cizím pánem a celou cestu mu něco vykládal. Já jsem držela Pepíčka a Víťu. No byl to adrenalin. Nahoře na Portáškách nás čekalo parádní hřiště. Vše by bylo super jen kdyby se mi neztratil Vítek. Měla jsem obrovský strach a i jsem brečela. Naštěstí instinkt a bratr Viky mi pomohli ho najít. Nicméně měla jsem dost a šlo se domů. Po cestě jsme potkali Pepu který nám šel naproti. Ve čtvrtek bylo malování na obličej, tancování a večer promítání na plátno. A v sobotu předáváni cen, karneval a pomalé loučení s příslibem, že snad zase za rok. Já bych určitě chtěla. Modřínu ZDAR.

Malé shrnutí

 Moji milí čtenáři. Dlouho jsem nepsala, protože nebylo o čem. Měla jsem dva měsíce doma všechny děti a já jsem kromě vaření, praní a uklízení snad nic jiného nedělala. Jo ještě jsem od sebe odtrhávala děti a taky dohlížela na Pepíčka. Je to možné už oslavil 9 měsíců. Má 6 zubů (4 nahoře a dva dole). Teď měsíc moc nechtěl jíst než ty zoubky vylezly byl to boj!! Ve dne v noci. Už si sám sedne,plazi se je tak nějak všude a hlavně chce být se mnou. No je to krásné když vás ten malý človíček tak moc zbožňuje. Akorát už je těžký má deset kilo a mě bolí záda. Z toho věčného zvedání mám přetížené záda a už brzo nastoupím na rehabilitace. Bude trošku náročné to všechno zkloubit a zorganizovat, ale určitě to půjde. Jinak Pepíček byl na neurologii má tu pusinku lepší, ale úplně super to ještě není. Takze cvičìme dál. Už umí páči,paci, jak je veliky,tak tak všelijak,tytyty a nově indiany. Je to taková radost jak se snaží něco sdělit. 

Viktorek je do světa a je to šašek. A přijde mi, že je mi hodně podobný. Ať už vyjadřováním,tím jak je urážlivý a tím jak se kouká pohledem. Wua je tak těžké vidět svou malou kopii. A nejhorší je když se mi staví. Když oponuje a hádá se. Ale jinak je to láska je tak moc chytrý. Z toho mám trochu strach. Ale je paličatý a urážlivý. Je to malé hadě neposedné.

Víteček je předškolák a máme odklad. Má teď takové těžké období. Vyhraňuje si svou osobnost a je s ním trošku těžší pořízení. Nechce moc jíst už vůbec nechce ochutnat nic noveho. Ale na druhou stranu krásné počítá do deseti a naučil se skákat. Je to veliký pomocnik a všude kde je potřeba pomoct pracovat tam je náš Vita. Pračka,sušička,dřevo,tráva,sázet,orat,okopavat,prádlo,nádobí tam všude je Vita. Nejšťastnější je když může pomáhat pracovat. 

Tak a já musím končit Pepíček se probudil..díky vám všem mějte krásné dny